Aroma pojmosloví – abychom si rozuměli

Aroma pojmosloví – abychom si rozuměli

Častým důvodem nepochopení, míjení či roztržek bývá skutečnost, že každý chápe pod určitým pojmem něco jiného. Nejinak je tomu v aroma světě. I v něm je nejasností kolem používaných pojmů a kontextu, ve kterém se používají, docela dost. Už jen třeba slova „aromaterapie“ a „aromaterapeut/ka“. Chápeme a používáme je správně?

Chtělo by to slovníček, ke kterému bychom se mohli odkazovat nebo se vůči němu vymezovat a rozšiřovat ho o další definice a vysvětlení. 
Zde předkládám svůj příspěvek k danému tématu, jde o úryvek z knihy Aromaterapie do kapsy 2.

Na začátku všeho je slovo, v našem případě „aromaterapie“. 
Důležitým aspektem každého oboru je pojmosloví (terminologie). Bez vyjasněných pojmů (termínů) mohou být diskuze nad daným tématem zavádějící, protože účastníci mohou určitý pojem chápat různě. 
Termín aromaterapie se používá/vyskytuje v různých souvislostech, od drogistických produktů a přípravků kosmetické péče přes používání vonných svíček a tyčinek pro psychickou pohodu až po léčebné využití éterických olejů. Toto široké spektrum je pro mnohé matoucí a svádí to (zejména odborníky z medicíny) k odmítání „aromaterapie“ jako seriózního přístupu k léčbě fyzických či psychických potíží. Aromaterapií se ohání kdekdo, aniž by měl ponětí, na jakém principu tato terapie funguje, natož aby byl v dané problematice vzdělán. 
Není to však problém jen u nás, troufnu si říci, že je to problém celosvětový. Zmateně používané termíny „aromaterapie“ či „éterické oleje“ jsem objevila i ve vědeckých studiích publikovaných online. Nejasně stanovené termíny způsobují nejen zmatek a nedůvěru, ale také jejich zneužívání. Pro odbornou scénu je to výzva, aby se pojmosloví konečně nějak sjednotilo.  
Než k tomu dojde, pokusím se trochu vyjasnit situaci a nastínit možnosti řešení.
Slovo aromaterapie se skládá z řeckých slov aróma a therapeia; první znamená „koření či vonný pach“ a druhé „léčbu“; aromaterapie tedy doslova odkazuje k léčbě vonnými látkami, přičemž samozřejmě nejde o jakékoliv „vonné látky“, ale v našem případě o éterické oleje a další vonné extrakty ze siličnatých rostlin. 
Dnes se pojem terapie používá dosti volně, ale striktně vzato jde o léčbu, a tu by měly provádět jen adekvátně vzdělané osoby (tedy terapeuti/terapeutky) v medicíně (ať již v tzv. západní či v uznávaných ucelených léčebných systémech, jako je ájurvéda či tradiční čínská medicína, případně v klinické naturopatii), psychoterapii a veterinářství. Z tohoto úhlu pohledu však většina těch, kteří praktikují aromaterapii, nesplňuje zmíněné předpoklady, a proto se v zahraničí začal používat termín aroma péče (angl. aroma care, něm. Aroma Pflege). Označuje doplňkovou metodu péče poskytovanou zdravým i nemocným osobám s využitím éterických olejů vyškolenými osobami bez medicínského vzdělání. Doufám, že se toto rozlišení a používání pojmu „aroma péče“ brzy rozšíří i u nás.
Ovšem ne všichni, kdo se zajímají o éterické oleje, chtějí léčit nebo jen léčit. Osobně navrhuji používat ještě termín „aromatologie“ pro ty, kteří se zajímají o éterické oleje jako takové, a to v širších souvislostech. … Dále by se měl rozlišovat stupeň získaného vzdělání v daném směru, ať již jde o aromaterapii, aromatologii či aroma péči.

Úryvek z knihy Marie Noe, Aromaterapie do kapsy 2, kap. „Poznámka autorky k názvosloví“.

 

Odeslat článek známému   Vytisknout