Lavandin – fejková levandule nebo svébytný éterický olej?

Nejstarším lavandinem je typ Alba. Je znám od roku 1880 a jeho název je odvozen od bělavé barvy jeho kvítků.
Většina návštěvníků Provence zná velmi dobře kultivar Provence, pro který jsou typické temně fialové květy a je velmi fotogenický. Objevuje se na mnoha reklamních i turistických fotografiích.

Všechny kultivary jsou robustnější, vyšší a odolnější než pravá levandule, kvetou později a déle a mají vyšší výtěžnost. Rostou do nadmořské výšky 800 m. Některé se svou vůní více či méně podobají pravé levanduli a destilují se z nich éterické oleje. Protože jsou mnohem levnější než éterický olej z pravé levandule, ale voní hodně podobně, používají se jako její náhrada k ovonění kosmetických i drogistických produktů.

Lavandiny však nejsou jen levnou náhražkou, mají své vlastní působení, a pokud víte, co umí, lze je použít v aroma péči.
Stejně jako pravá levandule obsahují linalol a linalyl acetát nebo beta-karyofylen, ale mají vyšší obsah zejména kafru a cineolu, které podědily od levandule širokolisté, a jsou proto vhodné na léčbu potíží ORL. Nejsou tak sedativní.

Když přihlédneme k jejich složení, můžeme obecně říci, že jsou antimikrobiální, antibakteriální, protiplísňové, analgetické, mukolytický, expektorační, protikřečové, protistresové a působí proti úzkosti. Můžete je použít na dezinfekci ovzduší v prostorách, kde se pohybuje více osob, které navíc příjemně naladí. Hodí se do směsí proti nachlazení, bolesti a k péči o pokožku, neboť podporují hojení a regeneraci.

Lavandiny nikdy nepoužívejte neředěné na pokožku.

Mezi nejoblíbenější lavandiny patří Super, někdy nazývaný též Sweet Super. Je asi nejvíce podobný levanduli úzkolisté, a to konkrétně typu Maillette. Oba mají velmi sladkou vůni. Nejčastěji bývá náhražkou pravé levandule.
Éterické oleje se destilují také z kultivarů Abrial, Grosso, Reydovan a Sumian, přičemž typ Abrial má podobné účinky jako levandule širokolistá (spike) a Reydovan je podobný lavandinu Super.

O levandulích se dočtete zde.